Na jedné straně je třeba říct, že úroveň finálového turnaje za loňským vydáním celkově trochu zaostala, ale samotné finále byl finále s velkým F a tak trochu v duchu "velkého" (rozuměj tacklového) finálového zápasu z před tří týdnů.

Nicméně nejprve do skupin. Ve skupině F1 celkem jasně vyhráli Buccaneers, kde by se možná najít malá vada na postu quarterbacka, protože passy Jana Šimánka možná nebyly dokonalé spirály Stanislava Tománka, ale zas to byl pořádný tým lídr a takový Mark Sanchez by mohl o tom, že nejlepší QB nemusí být vždycky nutně nejlepší passer vyprávět taky, takže co by:-) Na druhém místě nakonec skončili doslova domácí DMcrew, kteří si poradili s Výškovickými Fantómy, kteří vyhráli ostravskou kvalifikaci. U Phantoms se nedá nezastavit i jednoho jména - Martin Wasserbauer. Oba týmy z ostravské kvalifikace přijeli v pěti hráčích, takže hráli doslova celý turnaj bez střídání. Vesměs s tím hráči měli poměrně problémy (to se ale týkalo i početněji zastoupených týmů) s jedinou výjimkou, kteoru byl Martin Wasserbauer. Pravda, obecně by na tom možná nic zvláštního nebylo, až na ten detail, že Wasserbauerovi je 44 let. Nejstarším hráčem byl (samozřejmě jako obvykle) Vlastimil Tománek, ten ale jednak nehrál všechny snapy a hlavně za sebou nemá na hřišti ČLAF. Wasserbauer mezi "ostravskými" působil skoro jako družinář a svým přístupem ke hře si vysloužil cenu pro nadšení a oddanost americkému fotbalu. Za svůj boj byl nakonec v zápase o páté místo odměněn i dvěmi touchdowny. Klobouk dolů...

Ale už do skupiny F2. V ní byli jasní Panthers30+ a ve skupinách zářil Jakub Woleský se sedmi touchdowny ve dvou zápasech (a to byl ještě k soupeřům při dlouhých passech docela značně velkorysý). O postup do semifinále se utkali Pardubice (s dvěmi Harphies v sestavě) a Havířov a možná trochu překvapivě uspěl Havířov, což byl pro změnu tým bojovníků jako celek.

V semifinále vyhráli Panthers jasně nad výběrem Dolních Měcholup a stejně jasně si Bucs porazili s Devils, kteří po zranění Martina Mísaře, který překonal český rekord v délce lýtkové křeče, museli většinu zápasu bojovat dokonce ve čtyřech a za svůj boj zasloužili opravdu uznání.

V zápase o páté místo se zaskvěl Radim Kroulík, který čtyřmi touchdowny významně pomohl Riders k pátému místu. V zápase o pomyslný bronz (medaile nakonec ale dostali všichni a jejich materiál byl jednotný) už "konečně" odpadli po velmi náročném programu Devils a třetí místo tak snadno urvali DMcrew. Nejlepším mužem DMcrew Tomáš Brůža. Snad pochopí, že kopaná, které se dosud věnuje je slepou uličkou..

A konečně finále. Panteři Bukanýry spráskali v kvalifikaci 48:12, takže mělo být jasno. Ale nebylo. Po poločase 27:21 pro favority zápas skončil 33:33. Oba týmy měli šanci na výhru, na konci bylo několik interceptionů a úplně poslední útok měli Bucs, ale nezadařilo se a šlo se tedy do prodloužení. V prvním prodloužení nejprve Jan Šesták chytil v první sérii interception a Panterům stačilo jakkoliv skórovat, ale útok selhal a první prodloužení body nepřineslo. Druhé prodloužení začali útokem Panthers a první TD zaznamenal Daniel Beneš. Panteři potvrdili za bod a vedli tudíž 40:33. Bucs tak měli čtyři (a conversion) pokusy na vyrovnání. Na první dva downy z půlky hřiště se posunuli a zbývalo 10 yardů a dva pokusy. Oba ale byly neúspěšné a Panthers30+ obhájili svůj flagový titul. Stejně jako vloni se tak alespoň část Panterů mírně rehabilitovala za finále tackle verze. Pravda, výměnu by brali asi všichni:-)

Nejvíce touchdownů na turnaji dal Ondřej Hron, za nejužitečnějšího hráče byl ale prohlášen Jakub Tománek, nejspolehlivější ze spolehlivých receiverů Panthers30+, kterým samozřejmě i letos házel bratr Stanislav, kterému ale na loňský geniální výkon přeci jen něco scházelo.

Nezbývá věřit, že příští rok bude turnaj obsazen o něco početněji. Pozitivní je obecný zájem o flag mezi účastníky, kteří mají zájem třeba o vypůjčování výstroje. Každý rozvoj fotbalu je přece dobrá věc.

Zdroj: www.caaf.cz